Pane Macko, děkuji vám, že jste si našel v této náročné době prostor pro rozhovor. My o vás víme hodně, ale přiblížil byste, prosím, našim čtenářům, čemu se věnujete?
Samozřejmě. Přestože jde o náročné téma, pokusím se je vysvětlit jednoduše. Pomocí vlastních elektronických modulů, které se montují přímo do lampy a do elektrického rozvaděče, umíme prostřednictvím našeho softwaru na dálku spravovat osvětlení budov či veřejných prostor. Umíme například přímo ovlivnit, jakou intenzitou či barvou má svítit. Na základě následné diagnostiky o správné funkčnosti umíme automatickými scénáři koordinovat proces svícení tak, aby to pozitivně ovlivňovalo nejen provoz či chod města, ale také finanční náklady.
Smysl takového řízení je v tom, že místo toho, aby se svítilo stále stejně při plném výkonu od večera až do rána, zajistíme, aby byl proces svícení logičtější. Například v rezidenčních zónách už přece ve tři ráno nepotřebujeme stejnou intenzitu světla jako v osm večer. Na základě statistických údajů přizpůsobujeme křivky svítivosti tak, aby odpovídaly skutečným potřebám lidí.
Získáváme tak úsporu elektřiny v průměru až 40 % oproti stavu, kdy se intenzita osvětlení neřídí. Při dnešních cenách je skvělé ušetřit 40 % z účtu za osvětlení. Navíc osvětlení řídíme pomocí naší patentované digitální komunikace po elektrickém vedení. To znamená, že po přesně stejném kabelu, po kterém jde 230 V do lampy. Zajímavostí je, že naše společnost takto zajišťuje i digitální komunikaci, často na dlouhou vzdálenost.
Zní to výborně. Jakými referencemi se můžete pochlubit?
Našimi největšími referencemi jsou momentálně Kyjev, kde řídíme přibližně 50 000 světel, Barcelona – 6000 světel, v Izraeli řídíme asi třicet míst. Momentálně je to asi patnáct zemí na světě a intenzivně pracujeme na tom, abychom řady našich zahraničních partnerů rozšiřovali a abychom uměli exportovat do dalších zemí.
Jaká je situace v poptávce po takovém řešení? Musíte ji sami vytvářet, nebo je o to velký zájem?
Otevřeně. Také naši kolegové z obchodního oddělení se musejí snažit, šířit osvětu a musejí jiné vzdělávat. Města často jen vymění výbojkové světlo za LED. Kdyby to ale udělala rozumně, tak by možná byla prvotní investiční náročnost tohoto projektu o 10 až 15 procent vyšší, ale návratnost se jim v konečném důsledku zkrátí. Výrazně se jim totiž sníží spotřeba. Jen změnou staré výbojkové lampy za LED ušetříte přibližně 40 % elektřiny, ale řízením dalších 40 %.
Kromě osvětlení ve městech jste zmiňoval také haly a obchodní centra. Uvažují i firmy stejným způsobem jako města?
Samozřejmě chtějí i firmy šetřit. Naším největším industriálním zákazníkem je obchodní síť Tesco. Řídíme osvětlení prakticky ve všech větších provozech této společnosti v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Naším dalším významným zákazníkem ze soukromého sektoru je i slovenská výrobní továrna automobilky Volkswagen. Má to pro ně smysl právě proto, že ekonomicky se to vyplatí vždy, když je světel dostatečně mnoho.
V moderních halách jsou totiž většinou také světlíky. Během dne, když začne svítit slunce, jemně ubereme jas osvětlení. Pečujeme o to, aby světlo nebylo rušivé a aby vždy bylo právě tolik světla, kolik jsme si definovali. Ani víc, ani míň.
Pokud se bavíme o běžném kancelářském osvětlení, tam se to samozřejmě dá udělat také, ale při nízkém příkonu moderních kancelářských svítidel je to spíše o designu a flexibilitě světla než o úspoře.
Umí si to uživatel operativně řídit sám? Nebo mu to nastavíte na začátku a je to potom neměnné?
Samozřejmě si to mohou řídit. Na začátku se však vždy domluvíme, jak má fungovat automatický režim a v případě potřeby si to pak může, například správce objektu, ze svého mobilu řídit v manuálním režimu. Může si nastavovat teoreticky každou lampu zvlášť, chce-li se mu (smích).
Kdo je vaším typickým zákazníkem?
V případě měst je to systémový integrátor. My jsme výrobce technologie, takže se jen zřídka přímo účastníme veřejných zakázek. Dodáváme technologii pro firmy, které poskytují komplexní řešení pro město. Včetně instalace, svítidel a podobně. My nevyrábíme samotná svítidla, vyrábíme jen moduly pro řízení osvětlení.
Například ve Španělsku máme partnera, který od nás nakoupí moduly, my proškolíme jeho lidi, jak to nakonfigurovat a oni se o to potom starají. Zároveň poskytují svým městům servis a údržbu.
Toto je náš typický prodejní model. V případě industriálních zákazníků, tam, kde řídíme osvětlení v nějakém průmyslovém objektu, máme často servisní smlouvu a umíme dodávat řešení i přímo na klíč.
Při odpovědích hovoříte v množném čísle. Kdo však tvoří společnost SEAK?
V SEAKU je oddělení výzkumu a vývoje, kde máme elektrotechnické inženýry i programátory, kde vyvíjíme a vylepšujeme náš hardware i software. To vše pod vedením Ing. Goldmanna.
Dále máme ve firmě výrobní oddělení pod taktovkou pánů Kundry a Štofana, které se stará o to, abychom moduly efektivním způsobem i vyráběli v příslušných objemech a dodacích termínech a kontrolu kvality. Nakonec musím zmínit naši obchodní a realizační flotilu pod vedením pánů Pindrocha a Oravce, která se stará o prodej našich produktů a péči o přímé zákazníky. Celkem je nás 36.
Jaká je z vašeho pohledu budoucnost vaší firmy? Kterým směrem se díváte?
V první řadě budeme nadále zlepšovat náš systém. Pracujeme na tom, abychom rozšiřovali naše geografické portfolio, abychom dodávali do více zemí. Je to pro nás důležité kvůli stabilitě. Trh je stále poměrně velký, ale zároveň je prodejní cyklus poměrně dlouhý a současně je ovlivněn různými volebními cykly a dotačními schématy. Stabilizačně na nás působí to, že máme mnoho zahraničních partnerů. Různé vlny pandemie a politické změny, parlamentní volby a podobné události se naštěstí nedějí v různých zemích ve stejnou dobu. Takže to nám dodává stabilitu.
Setkali jste se za roky, co působíte na trhu, s nějakou kuriozitou, na kterou dodnes vzpomínáte?
Největší výzvou, co se týče zavedení technologie, byl pro nás pilotní projekt v Indii, a to kvůli velmi špatné kvalitě elektrické sítě. V našem regionu máme v zásuvce podle normy 230 V, plus minus několik procent. V Indii to v průběhu dne bez problémů kolísá mezi 150 V a 300 V. Pravda je, že i to nás posouvá dál. Speciálně kvůli Indii jsme vylepšili naše produkty, aby takové krátkodobé výkyvy v síti přežily. Nastavili jsme je tak, aby takový stav zjistily a dočasně se odpojily – prodloužili jsme tak jejich životnost.
Na další zajímavý problém jsme natrefili, když jsme dělali pilotní projekt ve Vietnamu. Tam máte permanentně 70–80–90% vlhkost při velmi vysoké teplotě. Takové podmínky velmi prověří kvalitu elektroniky a vlastně celého zapojení. Když ve Vietnamu začne pršet, tak prší i měsíc a zároveň je tam poměrně bujná vegetace. Řešili jsme i situaci, kdy nějaká rostlina obrostla celou lampu, která se poté začala přehřívat.
Jaký byl váš neúspěch, který vás posunul vpřed?
Na začátku našich činností SEAK vyráběl i svítidla. Když náš zákazník potřeboval řešení s takovými parametry, které na trhu nebyly, naši inženýři světlo na míru vymysleli a zákazníkovi jsme jej vyrobili. Vyráběli jsme velmi mnoho takových výrobků na míru, bylo to ale velmi neefektivní.
Postupem času se nám podařilo zjednodušit naše produktové portfolio tak, že nyní se snažíme soustředit pouze na to, v čem jsme unikátní. A to je řízení osvětlení. Už nechceme vyrábět úplně všechno. Raději si věci nakoupíme od kvalitního dodavatele, partnerských firem, než bychom se snažili vyrobit úplně každou drobnou věc.
Prozradím, že toto není jediný směr vašeho podnikání. Řekněte nám něco o nabíjení elektromobilů.
Přiznám se, že jsem velký fanoušek elektromobilů. „Na elektřinu” mám již najeto více než 300 000 kilometrů. Proto vím, že největší problém pro masivní rozšíření elektromobility je nabíjecí infrastruktura. Pokud bydlíte například v paneláku a parkujete na ulici, tak si elektromobil nekoupíte. Protože potřebujete nabíjet auto tam, kde obvykle parkujete. Ale pokud by se na ulici měly vybudovat nabíjecí stanice, bylo by třeba rozkopat chodníky, natahat nové kabely atd. A tady nastupujeme my. Jelikož už řídíme osvětlení a víme, kolik elektřiny je v každém momentě zapotřebí k osvětlení konkrétní ulice a která lampa svítí s jakou intenzitou a jakou má spotřebu, tak celý zbytek kapacity elektrického kabelu umíme nabídnout elektromobilům k nabíjení.
Elektrické rozvody na veřejné osvětlení byly projektovány a stavěny ještě na staré, neefektivní lampy, takže jsou kabely položené pod chodníky poměrně silné a mají velkou přenosovou kapacitu. Pokud se světla vymění za inteligentní LED, tak máme najednou dost volné kapacity v infrastruktuře, která je již zakopaná v zemi a umíme ji použít. Nemluvě o tom, že přes den lampy nesvítí a můžeme použít celou kapacitu.
Náš systém jsme pouze rozšířili o funkci, která rozděluje kapacitu přenosu elektřiny mezi světla a jednotlivá auta. Takže bez toho, aniž bychom rozkopávali ulice, pokud jsou lampy vhodně postaveny u parkovacích míst, je umíme doplnit o nabíjecí stanice a využít tak již existující infrastrukturu. Městům umíme nabídnout produkt, který umožní lidem na sídlištích nabíjet své nové elektromobily.
Jak vnímáte elektromobilitu globálně a v budoucnosti? Bude stoupat poptávka po elektromobilech nebo je budoucnost ve vodíku?
V tomto mám naprosto jasno. Pro osobní dopravu jsou budoucností bateriové elektromobily, nikoli vodíkové. A to z jednoduchého důvodu: vodík není tak efektivní a hlavně je mnohem dražší. Už si to uvědomuje i Evropská komise, když postupně odkládá podporu pro vodíková auta.
Vodík bude mít smysl pro nákladní dopravu, pro vlaky, pro lodě, autobusy, ale pro osobní auto ne. Pokud byste si koupili vodíkovou Toyotu Mirai, zaplatíte za ni více než za Teslu, bude mít výkon jako dieselová Octavia, bude vypadat jako Octavia a provoz bude dražší než u Octavie. To si raději kupte tu Teslu nebo VW iD4 nebo KIA EV6.
Co se týče rozšíření nabíjecí sítě, je to právě o tom, že musí být chytrá. Otázka „Co kdyby si zítra koupili všichni elektromobily?“ je čistě hypotetická, neboť to se samozřejmě nestane. Je to jako otázka „Co kdyby v jedné vteřině všichni zapnuli všechny fény?“ Také bychom asi měli „blackout“. Pro elektromobily a pro budování nabíjecí infrastruktury je velmi důležité, aby to bylo řízeno a abychom uměli rozdělovat dostupnou kapacitu. To jsou právě všechny ty chytré funkce, kterými se snažíme v našich výrobcích odlišit od jednoduchých nabíjecích stanic.
Do čeho se vyplatí investovat peníze v rámci vývoje? Jaký je ten produkt, na který je třeba se zaměřit?
Když se bavíme o elektromobilitě, určitě má smysl investovat energii do vývoje efektivnějších baterií a dalších chytrých funkcí pro nabíjení. Oblast Smart Grid je důležitá hlavně kvůli narůstajícímu počtu elektromobilů a zároveň narůstajícímu počtu zdrojů zelené energie, které neoplývají zrovna stabilitou výkonu. Proto je velmi důležité mít inteligentně řízenou síť. Toto je podle mě velká výzva.
Zároveň považuji za velmi zajímavou oblast rozvoje internetu věcí. Už dnes máme různé senzory, které různými způsoby komunikují. Důležité je najít způsob, jak z toho kvanta
dat, která všechny tyto senzory vygenerují, vytáhnout informaci, která je reálně použitelná nebo která je nakonec užitečná. Jen vygenerovat data a někde je uložit, to není chytré (smart). Chytré je získat nějakou použitelnou informaci. To je rozdíl mezi daty a informací.
Jak vidíte nás, firmu SOS electronic, jako partnera?
Spolupracujeme spolu již řadu let. V nákupu mi řekli, že prakticky od nepaměti. Což je určitě déle než deset let (smích). To, že spolupracujeme tak dlouho, samozřejmě znamená, že nám to funguje, dodávky jsou spolehlivé a můžeme s nimi počítat. Právě to velmi potřebujeme, obzvláště v této nejisté době.
Řeknete nám něco o pilotním projektu v Sabinově?
Když jsme s tím začínali, v Sabinově nebyl registrován ani jeden elektromobil. Otázkou bylo „Pro koho to jdeme postavit?“. Skutečnost je taková, že nabídka vytváří poptávku. Když jsme to postavili, během prvního měsíce jsme měli maximálně do deseti nabíjení na nabíjecích stanicích, které tam máme ve veřejném osvětlení.
Za prosinec jsme jich měli už 120. To znamená, že lidé si na to zvykli a reálně to začali používat. Odvážím se říct i to, že někteří lidé si možná právě díky tomu, že mají kde nabít auto, koupili elektromobil.
Zatím město poskytuje elektřinu na nabíjení zdarma, ale když se i to (již brzy) zpoplatní, pořád je to levnější než čepovat benzin do auta.
Podívejte se na záznam rozhovoru z konference Debatech 2022 s Heliodorem Mackem z firmy SEAK. Téma: Obnovitelné zdroje energie pro nabíjení elektrických vozidel a e-mobilitu: příležitosti a perspektivy.
Máte zájem o více informací? Případně máte jiný dotaz či požadavek? Prosím, vyplňte následující formulář, rádi vám pomůžeme.
Nezmeškejte takové články!
Líbí se Vám naše články? Nezmeškejte už ani jeden z nich! Nemusíte se o nic starat, my zajistíme doručení až k Vám.
